¨
www.sardican.wz.cz

Krojované hody v Šardicích


image005.gif, 4,6kB

Šardický kostel je zasvěcen svatému archandělu Michaelovi, proto se k tomuto svátku pořádají každoročně hody. K hodům odjakživa patřili stárci, kteří dříve bývali voleni veřejnou volbou šardických chlapců. Příprava voleb začala obvykle už na kateřinskou zábavu, ale samotné volby stárků se konaly na sv. Štěpána. Vždy byli voleni dva stárci, stárky dříve nebyly.Stárci měli po celý rok na starosti všechny zábavy v obci, poroučeli sóla, dbali na dodržování pořádku.

O stárkovství býval velký zájem i ze strany rodičů, o čemž svědčí tato slova otce synovi: "Potvoro, jak nebudeš stárkem tak uvidíš. Už na to padla kráva, za chvílu půjde druhá, tak se trochu snaž"! A tak takový chlapec, co chtěl být stárkem poručil v hospodě občas pár piv, dal je mezi chasu, za chvíli druhý, třetí a už to šlo. Za pár dnů se proto říkalo:"Ten chce být stárkem". Dopředu si pak obešel několik voličů a každému řekl: "Šak víš, keho máš volit". Volby stárků se konaly před volební komisí, které předsedal starosta obce. To se několik silnějších chlapců postavilo ke dveřím volební místnosti a každý volič se pustil před komisi a tam řekl jména dvou chlapců, které navrhuje za stárky. Když ale volil proti vůli těch co stáli u dveří, po sucu mezi nimi neprošel. Po skončení voleb vyhlásila komise jména zvolených stárků a v té chvíli bývalo často dost rušno a nebylo výjimkou, že nastaly i bitky. Když se ale vše urovnalo, všichni šli do hospody a tam pili a pili i se starostů dlouho do noci na účet nově zvolených stárků.

Při volbě stárků v roce 1909 jich chtělo být zvoleno více, ale zvoleni mohli být jen dva. Proto ti, co nebyli zvoleni, tak rýpali až nastaly velké bitky.Dopadlo to tenkrát tak, že půl dědiny chodilo po soudech kvůli bitkám, a tak v tomto roce skončila sláva šardických stárků. Teprve kolem třicátých let byla volba stárků obnovena, avšak tato tradice byla narušena válkou, kdy byly všechny kulturní akce zakázány. folklory.jpg, 21kB

Po válce v roce 1945 byla kulturní činnost opět obnovena a krátce na to i stárkovství při hodech. Už se ale stárci nevolí. Přad hody se vždy svolala mládež na přípravnou schůzku a na ní se mladí domlouvali mezi sebou, kdo bude stárkovat. To se ale vždy nepodařilo, proto z řed místních hasičů, kteří hody začali pořádat, se úkolu přesvědčování ke stárkovství ujali obětaví členové Petr Kyselka a Jaroslav Chrástek.

Hodové průvody v Šardicích začaly až od roku 1959, kdy ke stárkům přibyly i stárky. Od roku 1964 se organizování hodů ujal Sdružený závodní klub Šardičan. Hodové zábavy se konaly v sálech u Zálešáků a u Valčíků a to v hodovou neděli a v pondělí už jen v jednom sále. Od roku 1969 se upustilo od pondělní zábavy z důvodu malých návštěv a místo toho se zavedla sobotní hodová zábava. Do roku 1975 hrávaly v průvodu a při nedělních zábavách dvě hudby, což se stalo prodělečným, proto už začala jen jedna hudba. Postupem času se začalo požadovat při zábavě stolové uspořádání, a tak pryč jsou doby, kdy v sále sedávalo několik řad žen, kterým se říkalo "sůdná stolica", zatímco mládež stávala na galeriích či v přísálích. Pondělní hodová zábava byla u nás obnovena až v roce 1987 a od té doby se pořádá jako maškarní.Klub Šardičan pořádal krojované hody 26 let, to je do roku 1990.

Od roku 1991 se organizování hodů v Šardicích ujala mládež za výrazné spolupráce vedení obce. Opět to nebývalo jednoduché ale s výjimkou roku 1992, kdy se našel jen jeden stárek a jedna stárka, se vždy doposud podařilo zařídit dva stárky a k nim dvě stárky jak to má být. Velkou měrou se na stárkovství podílí značnou měrou členové Slováckého krúžku. Od roku 1997 bylo zavedeno zvaní občanů na hody.

Šardické hody se těší velké oblibě široké veřejnosti, o čemž svědčí velká účast spoluobčanů a přespolních účastníků.





tyto stranky vyrobil Miroslav Tihlařík